Chapada dos Guimaraes

Tak teda … dneska hustokrutej den. Začínáme ho s ovos mexidos nebo chcete-li huevos revueltos a toustíčkem … v osm:třicet jsme na značkách v národním parku Chapada dos Guimaraes a vybrali jsme si okruh Circuito das cachoeiras, který jak jsem vyčetla můžeme obejít sami a nepotřebujeme k tomu guida. Což nás velmi láká, protože tady toho jde bez guida fakt málo. Je to okruh kolem asi šesti vodopádů, nahoru a dolů se schodama pro dlouhonožce, já tu skáču se svejma nožičkama jak nadmutá koza, ale je to parádička. Slunce žhne, na nebi skoro ani mráček, to zas budou neska popáleniny. Vodopády sou krásný a o to hezčí, že sou koupací a tak tam bez váhání lezu v kraťasech a dál pokračuju namokro, aspoň nikdo neuvidí jak moc sem zpocená … koupeme se skoro ve všech, a taky nevynecháváme koupací pisciny (přírodní bazény) … vychajda fakt krásná. V písku vidíme stopy tapíra brazilského. Se všema těma zastávkama, koupačkama a foceníma ji dáváme za necelé čtyři hodiny, dáváme si pivíčko a maracujovej džus v restauraci a mašírujeme zpět k parkovišti, kde na nás čeká náš guid Alfredo, který má klíče od brány za další naší výpravou do Trilha da Cidade de Pedra. Skal připomínajících města. Nabírá nás do jeho džípu a jedeme 15 minut k bráně, kterou za námi zase zamyká a pak asi dalších 15 minut písčitou křivolakou cestou. Míjíme (burrowing owls) – prostě pidi maličký sovičky, které nehnutě stojí na zemi u svých děr se snůškami, nehnutě nás pozorují a hlídají. Jsou to noční tvorové, ale snůšky si prostě ohlídají. Jsou to na svou velikost drsňačky. Umí ulovit hady a jsou výborné lovkyně. Nacházíme se v savaně. V savaně kde je hic a sucho. Loni tu vydrželo (panoval el Niňo) nepršet 150 dní!!! A představte si, že I přesto řeky, které slyšíme téct někde hluboko pod náma v údolí neklesaly ani o píď. Proč? Pískovcové skály fungujou jak houba. Když prší, všechnu vodu vcucnou a pak ji pouští dole dál – vyčištěnou jak přes filtr a tak tato voda napájí Hlavní mesto Mato Grosso Cuiabá pitnou vodou. Voda z Chapadá odtéká odtud hlavně na sever – do Amazonie a pak na jih do Pantanalu. Je to další nesmírně důležitý zdroj vody s křehkou rovnováhou. Skály bývají pokryty jakýmsi žlutým a nebo oranžovým Mechem, ten ji chrání a pomáhá se ze všeho znečištění nesesypat, ale pevně držet. I tak zvětrává. Zažíváme tu naprostou mimořádnost.Kvete Canela de Ema (noha ptáka Emu). Co na tom, že kvete, říkáte si … ale ona letos vykvetla podruhé, což se prostě neděje. I sám guid je z toho celej vedle a fotí si to s náma. Její kořeny připomínají prostě nohy ptáka Emu. Stromy zde mají tlustou kůru,velmi odolnou. K savaně patří požáry, přírodní požáry a tím jakou mají kůru, odolají a přežijí to. Dotýkáme se netýkavek, které nás baví jejich okamžitou reakcí a guid nám ukazuje mnoho dalších zajímavých rostlinek včetně stromu zvaného noha starého muže … a že se z ní vyrábí mazání na klouby… hernajs, asi si to kópíme dom. Počasí nám přeje, žádná bouřka dnes, já už jsem zas rudokožec a rudonožec a tak pádíme zpět k autu. Guid nás veze k tomu našemu a my jdeme udělat nezbytné nákupy. Rozhodli jsme se, že tu málo pijem a že by to chtělo ochutnat nějaké ty místní dobroty. Jelikož jsem vysazená na rum, když už teda něco … tak pořizujeme brazilský rum – Cachaca. Pan google nás informuje že se jedná o tradiční brazilský alkohol hovorově nazývaný I pinga. Dělá se z cukrové třtiny ale ze šťávy, z cukrové třtiny - ne z odpadní melasy. Šťáva se nechá kvasit a nakonec se destiluje a ředí na požadovaný obsah alkoholu 40%. No a teď to důležité :D … z Cachacy se připravuje nápoj zvaný Caipirinha – vymačkaná limetková šťáva, cukr a led a Cachaca … na zdraví!!! Brrrrr… prd rum. Třtinovica to je … (jako slivovica) .. no tak má halt Jaryn lahev pro sebe. Vracím se k brazilské coca-cole.

A taky jsem vám chtěla říct, že všude podél cest tu sou značky, které se vám pokusíme nafotit. Tedy já budu brzdit a Jaryn bude fotit. Značky typu – bacha Jaguár, bacha mravenečník, pásovec, nebo tapir se tu nacházejí velmi často. TAkže bacha jako. Naštěstí je jim přes den takový vedro, že jsou zalezlí a někde v klidu spí. A my dem taky spat. Protože zítra, zítra nás čeká další přesun do další části naší expedice. A taky se může stat, že o nás 4 dny neuslyšíte …. Takže nazdárek!!!